Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv metody Feuersteinova instrumentálního obohacování na žáky s kombinovanými vadami
Jedličková, Monika ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá metodou Feuersteinova instrumentálního obohacování a jejím vlivem na žáky s kombinovanými vadami. Cílem je zjistit, zda a do jaké míry působí pravidelné aplikování Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování na žáky s kombinovanými vadami a na rozvoj jejich kognitivních funkcí. Teoretická část se skládá ze šesti kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře s osobností Reuvena Feuersteina, jeho životem a cestou k vytvoření metody instrumentálního obohacování. Druhá část přibližuje metodu instrumentálního obohacování, podrobně objasňuje, co je instrumentální obohacování a jeho vznik. Třetí kapitola shrnuje teoretická východiska instrumentálního obohacování, uvádí kognitivní funkce a jejich možné deficity a seznamuje se systémem strukturní kognitivní modifikovatelnosti, jeho pilíři a oblastmi. Čtvrtá kapitola přibližuje pojem zprostředkované učení, na jaké souvislosti je kladen důraz a jeho tři základní klíčové parametry, kterými jsou: a/ zaměřenost a vzájemnost; b/ přenos naučeného; c/ zprostředkování významu učební činnosti. Uvádí, že podstatou tohoto učení je jejich společné užívání v jedné konkrétní situaci a s jakými aktéry se při tom počítá. Tato kapitola rovněž předkládá Feuersteinovu rovnici zprostředkovaného učení. Jednotlivé podkapitoly podrobně objasňují nejen...
Využití Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování speciálními pedagogy Jihočeského kraje
BERANOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zabývá využitím Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování školními speciálními pedagogy, kteří působí na území Jihočeského kraje. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem využívají Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování oslovení speciální pedagogové. Výzkum byl proveden kvalitativním výzkumem prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s pěti speciálními pedagogy působícími na území Jihočeského kraje, kteří jsou proškoleni ve Feuersteinově metodě instrumentálního obohacování. Výsledky výzkumu jsou rozděleny do tří částí. První část se věnuje motivaci k vyškolení. Druhá část se zaměřuje na využívání Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování oslovenými speciálními pedagogy v praxi. Třetí a poslední část popisuje jejich pohled na proces školení v této metodě. Výsledky výzkumu ukazují, že Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování nachází své využití u oslovených speciálních pedagogů při práci s žáky s různými druhy speciálních vzdělávacích potřeb, kteří po její aplikaci dosahují znatelných pokroků. Výzkum může inspirovat další speciální pedagogy k vyškolení v této metodě.
Podpůrné vzdělávací programy pro děti s Downovým syndromem
Smolíková, Andrea ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Klípová, Eva (oponent)
Předložená práce se zabývá vzděláváním dětí s Downovým syndromem v oblasti podpůrných vzdělávacích metod, které dětem pomáhají při plnění státních kurikul v oblasti vzdělávání. Cílem práce je popsat vybrané podpůrné vzdělávací programy v rovině teoretické a porovnat s praktickým provedením programů. Teoretická část práce definuje a charakterizuje mentální postižení, mentální retardaci a snaží se stručně vymezit rozdíl mezi pojmy. Dále práce popisuje Downův syndrom - jeho vznik, formy, fyziognomické a anatomické projevy. Následně popisuje vzdělávání dětí s mentálním postižením v oblasti státního vzdělávacího systému, který zahrnuje vzdělávací programy, také v rámci speciálního školství. Práce charakterizuje programy pro vzdělávání předškolní, základní a s přílohou pro žáky s lehkým mentálním postižením. Poslední kapitola praktické části již popisuje vybrané podpůrné vzdělávací programy - metodu globálního čtení, splývavého čtení a Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování. Jednotlivé charakteristiky obsahují okolnosti vzniku metody, jejich cíl, jak se s metodou pracuje v praxi. Praktická část popisuje náslech a pozorování každé metody a porovnání s teoretickou částí.
Efektivita tréninku kognitivních funkcí pomocí metody Feuersteinova intrumentálního obohacování u osob s Parkinsonovou nemocí
Plzáková, Vladimíra ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Lucká, Barbora (oponent)
Cílem studie bylo zhodnotit efektivitu tréninku Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE) u respondentů s Parkinsonovou nemocí (PN) ve srovnání s jiným typem kognitivního tréninku. Specifickým záměrem studie bylo ověřit, zda existují rozdíly v efektivitě mezi FIE a tréninkem jednotlivých kognitivních domén na kognitivní funkce u respondentů s PN. Do studie byli zařazeni pacienti s PN, kteří absolvovali před začátkem tréninku vyšetření neuropsychologickou baterií pro zjištění úrovně kognitivních funkcí. Na základě demografických charakteristik a celkového skóru v Mattis Dementia Rating Scale-II (DRS-II) byli respondenti (n = 24) náhodně rozděleni do dvou výzkumných skupin. Experimentální skupina (EXP) trénovala metodou FIE v rozsahu tří měsíců jednou týdně, po dobu 60 min. Kontrolní skupině (CON) byl indikován trénink jednotlivých kognitivních domén. Po absolvování kognitivního tréninku byli respondenti opět vyšetřeni za účelem zjištění změn úrovně jednotlivých kognitivních funkcí. Na základě vyšetření byly zjištěny signifikantní rozdíly v první a druhé fázi testování u respondentů EXP (n = 12) v míře aktuální úzkosti (p = 0,024), paměti na nonverbální materiál (p = 0,002), pozornosti, pracovní paměti, psychomotorickém tempu (p = 0,001) a ve vizuospaciálních funkcích (p = 0,01). V CON byly...
Efektivita tréninku kognitivních funkcí pomocí metody Feuersteinova instrumentálního obohacování u osob s Parkinsonovou nemocí
Malíková, Vladimíra ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Cílem studie bylo zhodnotit efektivitu tréninku Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE) u respondentů s Parkinsonovou nemocí (PN) ve srovnání s jiným typem kognitivního tréninku. Specifickým záměrem studie bylo ověřit, zda existují rozdíly v efektivitě mezi FIE a tréninkem jednotlivých kognitivních domén na kognitivní funkce u respondentů s PN. Do studie byli zařazeni pacienti s PN, kteří absolvovali před začátkem tréninku vyšetření neuropsychologickou baterií pro zjištění úrovně kognitivních funkcí. Na základě demografických charakteristik a celkového skóru v Mattis Dementia Rating Scale-II (DRS-II) byli respondenti (n = 24) náhodně rozděleni do dvou výzkumných skupin. Experimentální skupina (EXP) trénovala metodou FIE v rozsahu tří měsíců jednou týdně, po dobu 60 min. Kontrolní skupině (CON) byl indikován trénink jednotlivých kognitivních domén. Po absolvování kognitivního tréninku byli respondenti opět vyšetřeni za účelem zjištění změn úrovně jednotlivých kognitivních funkcí. Na základě vyšetření byly zjištěny signifikantní rozdíly v první a druhé fázi testování u respondentů EXP (n = 12) v míře aktuální úzkosti (p = 0,024), paměti na nonverbální materiál (p = 0,002), pozornosti, pracovní paměti, psychomotorickém tempu (p = 0,001) a ve vizuospaciálních funkcích (p = 0,01). V CON byly...
Podpůrné vzdělávací programy pro děti s Downovým syndromem
Smolíková, Andrea ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Klípová, Eva (oponent)
Předložená práce se zabývá vzděláváním dětí s Downovým syndromem v oblasti podpůrných vzdělávacích metod, které dětem pomáhají při plnění státních kurikul v oblasti vzdělávání. Cílem práce je popsat vybrané podpůrné vzdělávací programy v rovině teoretické a porovnat s praktickým provedením programů. Teoretická část práce definuje a charakterizuje mentální postižení, mentální retardaci a snaží se stručně vymezit rozdíl mezi pojmy. Dále práce popisuje Downův syndrom - jeho vznik, formy, fyziognomické a anatomické projevy. Následně popisuje vzdělávání dětí s mentálním postižením v oblasti státního vzdělávacího systému, který zahrnuje vzdělávací programy, také v rámci speciálního školství. Práce charakterizuje programy pro vzdělávání předškolní, základní a s přílohou pro žáky s lehkým mentálním postižením. Poslední kapitola praktické části již popisuje vybrané podpůrné vzdělávací programy - metodu globálního čtení, splývavého čtení a Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování. Jednotlivé charakteristiky obsahují okolnosti vzniku metody, jejich cíl, jak se s metodou pracuje v praxi. Praktická část popisuje náslech a pozorování každé metody a porovnání s teoretickou částí.
Kurz Feuersteinova instrumentálního obohacování I očima jeho účastníků
Havlíková, Vladana ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Májová, Ludmila (oponent)
Tato práce se zabývá podobou výcviku lektorů v metodě instrumentálního obohacování na kurzu FIE I (Feuersteinovo instrumentální obohacování I). Dalším ohniskem zájmu je profesní struktura frekventantů kurzu a její proměny, ke kterým dochází s příchodem dalšího trenéra lektorů v ČR. Dalším cílem, kterým se tato práce zabývá, je zjišťování motivace účastníků kurzu pracovat s touto metodou a zmapování případných obtíží při zavádění metody do praxe tak, jak je účastníci kurzu sami předpokládají. Úkolem praktické části je vedle sledování proměn motivace také záznam hodnocení kurzu jeho účastníky a snaha o zachycení předpokládané proměny myšlení účastníků kurzu v jeho průběhu. K bližšímu pochopení postojů frekventantů k tématům, která hodnotili (ať už se jedná o nástroje - instrumenty, náročné úseky výkladu nebo odbornou terminologii z oblasti zprostředkovaného učení), obsahuje tato práce i stručný teoretický výklad týkající se Feuersteinovy vzdělávací teorie. KLÍČOVÁ SLOVA: Feuersteinovo instrumentální obohacování I - FIE I, zprostředkované učení, instrumenty, motivace, implementace metody do praxe, profesní struktura frekventantů

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.